PSO PSORIÁZA

Psoriáza (nebo také lupénka) je jedním z nejčastějších kožních neinfekčních onemocnění postihující především kůži, avšak kromě pokožky může postihovat též nehty a klouby. Nemoc postihuje přibližně 2–3 % populace. Může být dědičná.

Nejčastěji se změny kůže poprvé objevují mezi 10. a 25. nebo mezi 35. a 60. rokem života. V průběhu života může docházet k opakovaným výskytům nemoci.

Onemocnění kloubů, které je do jisté míry podobné revmatoidní artritidě, se nazývá psoriatická artritida. V některých případech mohou být nejprve postiženy klouby a teprve později kůže.

Přestože přesný důvod, proč psoriáza u některých lidí vzniká, není znám, jsou definovány některé vlivy, které při vzniku psoriázy hrají určitou roli. Jedná se především o dědičnost, autoimunitu a vliv vnějšího prostředí.

Faktory, které mohou chorobu vyvolat

• infekce horních cest dýchacích (angíny u mladších pacientů, či jiná virová onemocnění), infekce zubů, chronický zánět žlučníku, aj. Angíny léčené nekvalitními generiky, způsobující alergickou reakci
• užívání některých léků
• hormonální změny (puberta, období po porodu, klimakterium), během těhotenství obvykle nastává zlepšení
• životospráva (stres, alkohol, kouření, nedostatek spánku, nepravidelný životní rytmus)
• jiná onemocnění jako cukrovka, dna, choroby jater (játra představují detoxikační orgán, u pacientů s lupénkou se snaží toxické zplodiny plísňového charakteru vylučovat prostřednictvím pokožky) aj.
• obezita
• očkování
• fyzikální vlivy (poranění, tření, střídavý tlak, ultrafialové záření, prudké změny teploty a klimatu)
• chemické vlivy (poleptání, podráždění kůže, včetně agresivní místní léčby)
• biologické vlivy (některé viry)
• léky na snižování vysokého tlaku

Psoriáza je především onemocnění kůže, avšak u 10–20 % pacientů se je možné pozorovat také postižení kloubů, takzvaná psoriatická artritida. U takto postižených pacientů se rozvíjí chronický zánět jednoho nebo více kloubů, dlouhotrvající zánět může vést až k deformaci kloubu a úplné ztrátě jeho funkce. Kromě zmíněných oblastí velkých kloubů, kde se ložiska vyskytují nejčastěji, může psoriáza postihnout téměř jakékoli místo na těle, včetně vlasové části hlavy, či genitálií. Protože se psoriáza může vyskytovat v několika různých formách, nejsou její příznaky vždy u všech pacientů stejné. Nejčastější forma psoriázy se označuje jako psoriáza ložisková (psoriasis vulgaris). U pacientů jsou především na loktech a kolenou pozorována červená šupinatá ložiska na kůži, která se olupují.

Na rozdíl od ekzému se psoriáza nejvíce projevuje na vnější, takzvané extenzorové straně loktů a kolen. Při mírných formách choroby se na těle vyskytují jen ojedinělá nevelká ložiska červené kůže s bílými olupujícími se šupinami, v závažných případech však může olupující se pokožka pokrývat téměř celé tělo. Kromě kůže bývají často postiženy také nehty na nohou i na rukou. Někdy se také vyskytuje poškození nehtů přítomné samostatně, bez psoriatických ložisek na kůži. Psoriáza na nehtech vytváří mělké jamky, které se podobají jamkám v náprstku. Může také dojít ke zbytnění nehtového lůžka, které se pak lžičkovitě prohýbá nahoru. Pokud je ložisko lupénky pod nehtem, prosvítá skrze nehet nahoru jako nažloutlá skvrna.